Big Beer - 3 promile 4:3 (1:2)
14.10.2007 11:00 hřiště U jezírka
Zpráva o utkání: V krásném podzimním dni nás čekalo další dvojkolo s týmy, které jsou v tabulce bezprostředně v našem sousedství. Den před zápasem se bohužel zranil Loula, který přislíbil účast a ráno se před srazem ztratil "Ruda" Sladký. Který nikomu nebral telefony a dle matky měl prý odjet někam na Plzeň. Přesto bylo cílem určitě 6 bodů.
Proti 3 promile se hrál zápas, za jehož režii by se nestyděl ani Spielberk - šance, kvalitní akce, napětí, dějové zvraty a komediální vyústění se šťastným koncem. Pro mne byla výhoda, že promile začali tlačit a na začátku zápasu mne hezky rozchytali. Vlastně celý zápas jsem se měl co ohánět. Po chvilce jsme ale zachytili tempo zápasu a začala zajímavá bitva, plná šancí a zákroků obou gólmanů. Bohužel první chybka přišla na naší straně, když po centru za strany Murín nedokázal odkopnout míč do bezpečí, ale naopak jej zpracoval pro střílejícího protihráče, který využil momentu překvapení a otevřel brankový účet zápasu. Výborně chytal gólman soupeře Radosta a zneškodnil nám několik gólových šancí. Druhý gól v zápase přišel opět po naší chybě - Komorous nedokázal těsně před vápnem odhlavičkovat nakopnutý míč do bezpečí, já místo zmenšení úhlu zacouval do branky a střelu k tyči jen lehce pohladil rukavicí 0:2. Naštěstí jsme do poločasu snížili brankou Lajbla po ukázkovém přečíslení obrany a jednoduché dorážce do prázdné branky. Po 1. poločasu byl stav 1:2 a vše bylo vyrovnané.
Naše akcie opět stouply, když po rohovém kopu opět Lajbl lehce tečoval míč, který poté skončil v brance - 2:2. Poté se hra přelévala z jedné strany na druhou a oba týmy mohli strhnout vedení na svojí stranu, ale jak já tak soupeřův gólman Ráďa jsme všechny šance zlikvidovali. Radosta dokázal dokonce fantasticky reflexivně vyrazit střelu do protipohybu. Nicméně nějakých 10 minut do poločasu byl opět blíž vítězství soupeř a opět s naším přičiněním. Volal jsem se ať mi Komorous (nejsem si úplně jistý - kdyžtak sorry Keiko) pustí míč, bohužel ten tak neučinil a místo odkopu do bezpečí přimotal míč ke svým kopačkám tak neštastně, že soupeřův útočník do něj lehce dloubl a přehodil mi nad pravým ramenem. Nicméně jsme se pořád snažili o zvrat, protože v konečném hodnocení, může mít každý bod cenu zlata a vyplatilo se. Komorous našel přihrávkou přes střed Lajbla, ten vrátil proti noze na Větrovce, který nekompromisně prostřelil Radostu. Do konce zápasu již mnoho nezbývalo. Ještě veseleji bylo minutu a půl před koncem. Podobnou situaci jsem snad ještě nezažil. Snažil jsem se urychlit hru a můj vysoký výhoz směřoval přes celé hřiště na Murína, který jej ovšem netrefil. Míč poté odskočil překvapivě vysoko (podotýkám že se hraje futsalovým se sníženým odskokem) a přes Radostu mířil dobrány - ten jej nejdříve chytil, poté mu vypadl a nakonec jej přece jen Chytil, ale nedokázal zabrzdit svůj pohyb a skončil i s míčem v síti. Tímto výsledkem skončil i celý zápas a Radosta se tak stal velmi smutným hrdinou zápasu, přesto se ale za předvedený výkon nemusí stydět.
První část nelehkého nedělního úkolu byla splněna.
Hráli: Dolák - Červenka, Neuberk, Kasl, Komorous, Větrovec - Lajbl, Murín, Kesl
Autor článku: Luboš Dolák