| Hlavní stránka | Rezervační systém | Odkazy | Nejlevnější obědy Blovice | Ubytovna | Vyhledávání | Výbor TJ Sokol Blovice | Kontakt |

 
Rozpis fotbalových utkání - jaro 2024
Fotbal jaro 2024

 
Rozpis utkání národní házené - jaro 2024
Národní házená jaro 2024

 
Cestovní příkaz TJ jednotný
Formulář ke stažení

  NH Blovice
NH Blovice

Historie blovického Sokola - 1. část
Vydáno dne 27. 04. 2020 (1303 přečtení)



V minulém čísle Blovických novin jsme si připomněli, že v tomto roce oslaví místní TJ Sokol 131 let od svého založení. V několika následujících článcích se budeme zabývat historií vzniku a vývojem jednoty i jejích konkurentů na poli tělovýchovy, vlajkami a vývojem sokolských krojů.

Než se ale můžeme pustit do vyprávění o historii naší jednoty, musíme se nejprve obecně zmínit o založení Sokola jako celonárodní organizace v rámci tehdejšího Rakouska – Uherska.

První pokus o společná (ještě česko-německá cvičení) se na území Čech objevil už v roce 1837 v Jablonci. Před revolučním rokem 1848 se o založení českého tělocvičného spolku pokoušeli pražští studenti (rok 1847), kdy vznikl Akademický tělovýchovný spolek. Navštěvovali ho jak čeští, tak němečtí studenti. Od roku 1843 také fungoval v Praze tělovýchovný ústav, který vedl berlínský učitel Rudolf Stephani. Ten se stovkou svých cvičenců uspořádal v roce 1844 první veřejnou tělocvičnou slavnost. K jeho žákům patřil na určitou dobu i Friedrich Emanuel Tirsch. A to nebyl nikdo jiný, než jeden z pozdějších zakladatelů spolku Sokol. Mezitím si počeštil jméno na nám známé Miroslav Tyrš. Ve vedení tělovýchovného ústavu v pozdějších letech vystřídal Stephaniho Jan Malypetr.

Malypetr se stal roku 1849 prvním českým učitelem tělesné výchovy na pražském staroměstském gymnáziu. A náhodou zde byl studentem i Miroslav Tyrš, který tak měl už podruhé možnost věnovat se tělovýchově. Když si Jan Malypetr založil tělovýchovný ústav, Tyrš byl samozřejmě jeho aktivním návštěvníkem.

Po několika neshodách s cvičenci německé národnosti (ti si založili nakonec vlastní tělovýchovný ústav pod názvem Deutscher Prager Turnverein – Německý pražský cvičební spolek) se Tyrš  už spolu s Jindřichem Fügnerem chopil v Malypetrově ústavu iniciativy a 16. února 1862 došlo k založení českého spolku Tělocvičná jednota pražská.

Starostou nově vzniklé organizace byl zvolen Jindřich Fügner a místostarostou, budoucím náčelníkem, byl zvolen právě Miroslav Tyrš. Podporu nově založenému spolku vyjádřili i významné osobnosti z kulturního a společenského života. Byli jimi například Jan Neruda, Jan Evangelista Purkyně, Josef Mánes a další.

,,Tužme se!” toto heslo, které dnes známe skoro všichni, už tehdy hlásal Miroslav Tyrš. Jindřich Fügner, aby se lidé cítili navzájem bližší, přišel s oslovením ,,bratře” a ,, sestro”. J. Mánes navrhl první prapor a vzhled krojů. A nám všem dnes dobře známý název Sokol byl poprvé užit až v listopadových stanovách roku 1864, aby nedráždil úřady. Tento název byl totiž převzat z názvu černohorských revolucionářů.

První cvičení Sokola se konalo již v březnu roku 1862 v Pánské ulici a to nikde jinde než v Malypetrově ústavu.

Vznik organizace Sokol byl umožněn díky uvolnění poměrů v tehdejším Rakousko-Uhersku. Zejména po odvolání ministra Bacha, kterého neměl národ zrovna v lásce.

Již v této době byl cvičební program velmi pokrokový. Necvičila se jen prostná a pořadová cvičení, cvičilo se také na nářadí, dále se praktikovala  například atletika, plavání, jezdectví, veslování a v neposlední řadě byly na programu také četné výlety. Tyrš si bral vzor z antické vize člověka: všestranný, vzdělaný a zdravý. Proto se v Sokolu kromě cvičení vyučovala i vlastenecká výchova. Sokolu nebyl cizí ani společenský život. Pořádaly se plesy, koncerty, vzdělávací přednášky hudební a divadelní předstaení a mnoho dalšího. Úplně první výlet se uskutečnil na jaře roku 1862 na Říp.

Pro vznik Sokola v Blovicích byl velmi důležitý rok 1885, kdy byla založena Sokolská župa Plzeňská. Na jaře roku 1889 byla svolána poradní schůze a to na vyzvání dr. Podlipného, který v této době byl starostou ČOS. Na této schůzi se jednalo o založení Sokola v Blovicích. Po schválení prvních návrhů byla na 1. června 1889 svolána první valné hromada. Zde byl dr. J. Karlík zvolen starostou a náčelníkem K. Klement. Pro nově založenou jednotu se stal velmi důležitý ,,Panský dům”, ten totiž Sokolu zapůjčoval prostory vhodné na cvičení. Blovický Sokol byl zaměřen hlavně na cvičení a to zpočátku jen mužů, později i mládeže. Kromě cvičení Sokol pořádal i různé výlety, vycházky, divadelní představení a přednášky. Co se cvičební náplně týká, jednalo se hlavně o prostná a pořadová cvičení na nářadí a začínaly se objevovat i jisté prvky lehké atletiky.  Na veřejnosti se jednota poprvé ukázala při vycházce na Radyni, kterou organizovala jednota plzeňská. První ryze sokolské vystoupení na veřejnosti již v kroji a s praporem se konalo 25. srpna 1889. Tehdy totiž proběhlo první veřejné cvičení na Hradišti v zámeckém parku. Toto cvičení pořádaly jednoty nepomucká a plzeňská.

Pro nadcházející dva roky je činnost jednoty velmi podobná. Za zmínku stojí uspořádání slavnostního večera k památce 25. výročí smrti J. Fügnera. V dalším roce, tedy v roce 1891, se pořádají první šibřinky, výlety po okolí a závody například v běhu či vrhu. Také se uskutečnilo první veřejné cvičení. V tomtéž roce se konal II. Všesokolský slet, kterého se zástupci blovické jednoty zúčastnili. V tehdejší době bylo zvykem, že nejen Sokolové jezdili na koních. Proto se také naši předci do Prahy vydali koňmo. Existují o tom v kronice přímo písemné záznamy, jak si objednávali v Praze pro sebe ubytování a ustájení a krmivo pro koně.

V roce 1891 se také více a pravidelně cvičilo, a to celkem třikrát týdně. Začalo se i dvakrát týdně s cvičením žáků. Jednota již v tomto roce přemýšlela o výstavbě vlastní tělocvičny, a proto byl založen fond.

Dne 7. srpna 1892 se uskutečnil první župní slet v nedalekém zámeckém parku Hradiště. Před župním sletem se konala tělovýchovná akademie a průvod.  Poté se v Panském domě pořádal věneček (taneční slavnost). Zdálo se, že rozvoji Sokola v Blovicích v masovějším měřítku nic nebrání. Ale problémy nastaly. K prvním dochází už v průběhu roku 1894, kdy jednota neměla dostatek financí na zbudování tělocvičny. Kvůli tomu došlo k pozastavování činnosti. I přes konání III. Všesokolského sletu a změně vedení jednoty pomalu upadá zájem veřejnosti o členství. V roce 1898 se začaly připravovat oslavy desátého výročí založení Sokola v Blovicích. Tyto oslavy proběhly 22. a 23. července 1899. První den oslav se konala akademie a druhý den se nesl v duchu závodů. Závodů se účastnili i cvičenci z Plzně, Starého Plzence, Nepomuka či Přeštic. Celé oslavy skončily průvodem a věnečkem.  Velkolepé oslavy pomohly vdechnout jednotě nový život. To se projevilo třeba založením odboru šermu. Bylo také povoleno cvičit ženám, kterých se přihlásilo během velmi krátké doby hned dvacet. I přes to, že jednota neměla stále dostatek peněz na výstavbu vlastní tělocvičny, byl rok 1899 velmi úspěšný.



Celá tisková zpráva | Komentáře: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

  Brutus - 5.4.2024 Sokolovna Blovice

Brutus Blovice


  Jarní kino v Liďáku

Jarní kino v Liďáku


  Slevový kód 11teamsports.cz

11teamsports.cz sleva


  Kronika Sokol 1929
Kronika Sokol 1929 ke stažení - stáhnout

Katalog ubytování hotely, penziony, motely, pensiony
maslak escort şişli escort taksim escort ümraniye escort mecidiyeköy escort ataköy escort beşiktaş escort bakırköy escort istanbul escort beylikdüzü escort ataşehir escort kadiköy escort bishkek escorts tuzla escort şişli escort istanbul escort ümraniye escort sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop

Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS
Layout: Beach - verze 1.1.0