Ve středu 16. listopadu 2022 proběhl v Komorně u památníku Jana Sýkory pietní akt u příležitosti 80. výročí jeho úmrtí. Vzpomínková akce se konala pod záštitou města Blovice a Muzea jižního Plzeňska. Protože Jan Sýkora byl legionář, zúčastnili se jí členové České obce legionářské. A chybět samozřejmě nemohli ani Sokolové. V úvodu si k pomníku nastoupily krojované složky a byly položeny kytice za město a muzeum. Poté zazněla státní hymna a pak už se slova ujal pan Michal Červenka z muzea, který nejprve vyzval všechny přítomné k minutě ticha. Dále promluvil za město starosta Robert Zelenka. S osobností Jana Sýkory všechny přítomné seznámil pan Michal Červenka.

Jan Sýkora se v Komorně narodil. Brzy mu zemřel otec a neměl tedy dětství vůbec jednoduché. Do školy chodil nejprve v Blovicích, kde ho velmi ovlivnil tehdejší ředitel František Raušar. Poté se vyučil truhlářem. To už bylo v Praze, kde přičichl k „velkoměstskému“ způsobu života. Zde se zajímal o kulturu i politiku. Po studiu, když získal výuční list, už mu byla i Praha malá a vydal se získávat další životní zkušenosti do významných evropských metropolí. Nejprve byl v Berlíně, kde pracoval jako truhlář. Další zastávkou na jeho cestě byla Paříž. Bylo to právě v roce 1900, kdy se zde konala Světová výstava. Nakonec zakotvil v Londýně. Ten ho naprosto uchvátil. Protože společnost v Británii byla v té době otevřená a vstřícná vůči cizincům, neměl Jan Sýkora problém se zde uchytit s dokonce zde začít podnikat. Nejprve se stal podílníkem v hotelu, později se zmohl a začal podnikat ve svém. Pořídil si hospodu, která se stala později centem české enklávy v Londýně. To bylo ale až po Sýkorově návratu do Londýna. On si totiž v roce 1913 „odskočil“ zpátky do Komorna, aby si zde našel manželku. Oženil se s Annou Jandovou a spolu se vrátili zpět do Londýna k podnikání právě v už zmiňovaném pohostinství.  To už probíhala 1. světová válka. Jan Sýkora byl tehdy hodně aktivní v nejrůznějších spolcích, hlavně krajanských a tělovýchovných. Hned po vypuknutí války se postavil na stranu těch, kdo se veřejně hlásili k odporu proti Rakousko-Uhersku. V té době zde zrovna pobývali představitelé našeho prvního zahraničního odboje. Sýkora se se všemi seznámil, zvláště pak s naším pozdějším prvním prezidentem T. G. Masarykem, V roce 1917 vstoupil Sýkora do legií, tedy do britské armády. Po válce se do Komorna pravidelně vracel, od roku 1923 se zde usadil už natrvalo. I zde podnikal, provozoval sklad tabáku, na což měl monopol. Této činnosti se věnoval po celé období první republiky. V roce 1938 a 1939, když už se nad Československem stahovala mračna a potom už dokonce došlo k okupaci Čech a Moravy, mu jako legionáři tato těžká situace dělala velké starosti. Podporoval tedy (jako tehdy řada bývalých legionářů) i druhý odboj. A to se mu nakonec stalo osudným. Za tuto činnost byl zatčen a několik let pobyl i ve vězení. 16. listopadu 1942 byl odsouzen k trestu smrti a v Berlíně popraven. Nic nepomohly ani jeho prosby o milost a rozšířil tak řady obětí nacistického režimu.

V roce 1947 mu byl v Komorně odhalen pomník, který se zachoval až do dnešních dnů. A právě u něj dnes proběhl vzpomínkový akt.

V. Cuplová

Fotografie jsou umístěny i na fotobance Rajče: https://sokolblovice.rajce.idnes.cz/Pietni_akt_u_pamatniku_Jana_Sykory/