V neděli 18. února 2024 se opět konal tradiční maškarní rej, který pořádá odbor sokolské všestrannosti. Rej masek je u nás vždy spojen s vynášením figuríny Bakuse.
Masopust nebo také karneval býval kdysi třídenní svátek, který vymezoval období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek má pevné datum (nastává po svátku Tří králů), jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc. Končí proto v rozmezí od poloviny února do počátku března.
Masopust, a hlavně několik posledních dní tohoto období (kterým se v různých končinách říkalo různě - fašank, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování. Během těchto několika dní bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc. Masopust si užívali v minulosti obyčejní lidé, královské rodiny i šlechta. Na královském dvoře se konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, které se v Čechách říkalo „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelita, jitrnice, ovar, škvarky.
Masopust končí v noci před Popeleční středou. Tehdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu domů. Druhý den, na Popeleční středu, se naposledy jedly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne byl ještě povolen alkohol. Oběd byl už ale přísně postní, většinou to bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
V dnešních dobách zbyl už hlavně zvyk pořádání maškarního průvodu a tanečního veselí, které se koná ve městech a na vesnicích většinou onu zmiňovanou poslední neděli před Popeleční středou. Občas se ještě dělají zabijačky.
V dnešní době je masopustní průvod často spojován i s dalším tradičním zvykem - vynášením smrti a vítáním jara Jedná se čistě o západoslovanský lidový zvyk, který pochází z předkřesťanského období. Jeho nejdůležitějším aktérem je slaměná figura, známá pod četnými jmény jako například Morana, Morena, Marzana, Mařena, Smrt, Smrtka nebo Smrtholka. Rituál se zpravidla koná na Smrtnou neděli (dva týdny před Velikonocemi), ale někdy se také konal na postní neděli.
V Blovicích se masopustní průvod koná už dlouhá léta. Náš rej masek je vždy doprovázený hudbou Hájenka, masky projdou městem, zatančí si a na závěr vhodí postava Kecala figurínu Bakuse z lávky u Fröhlichova mlýna do Úslavy. K tomu zahraje kapela smuteční píseň. Pro lidi to ovšem znamená radost, protože tímto by měla být symbolicky z našeho města vyhnána zima a všichni už by se tak mohli začít těšit na předjaří a jaro.
Letos se masky opět sešly v sokolovně. Všechny zde přivítal starosta města Robert Zelenka a pan farář P. Piotr Marek. Průvod byl letos početný. Byly v něm k vidění tradiční masky - Kecal (v podání Václava Winklera, který opět pronesl v sokolovně i u Úslavy vlastní veršovaný proslov), policajti, ženich s nevěstou. Nechyběly ale ani masky moderní – šašci, princezny, matka s kočárkem, lékař, král, mniši, jeptiška, beruška, vodníci, Červená karkulka, železničář, Mexikáni, selka se sedlákem, ošetřovatel zvěře ze ZOO, čarodějnice, piráti, reklama na třídění odpadu a mnoho dalších. Velmi hezké masky měli i čtyři jezdci na koních. Během průvodu panovala skvělá nálada, hudba Hájenka hrála do kroku a k tanci a samozřejmě se konala i pravidelná zastávka u Škalů, kde mají masky vždy nachystané výborné občerstvení. Zde se tančilo, vzpomínalo a hodovalo. Moc za to děkujeme.
Průvod pokračoval dál po obvyklé trase přes sídliště, kolem kostela na náměstí. Zde si každý, kdo měl zájem, mohl zatančit. A pak už pro Bakuse následovala jen krátká cesta k mostu přes Úslavu. Nádherným Kecalovým hodem přeplachtila figurína přes zábradlí mostu a pak už se proud Úslavy postaral o dopravu Bakuse co nejdál od města. Snad už tedy opravdu skončí mírné zimní počasí a sluníčko se na nás přijde trvale podívat a zahřát nás.
za TJ Sokol Blovice V. Cuplová
Fotografie jsou k dispozici i na portálu Rajče: https://www.rajce.idnes.cz/sokolblovice/album/maskarni-rej-2024
Maškary a masky se opět prošly Blovicemi
